Ha Giang Loop
Loučíme se v ubytování na okraji městečka "Bác Há" a jelikož máme hodně dobrý čas, shodujeme se, že možná dneska zvládneme ujet 180km přímo do města Ha Giang.
Ha Giang "Loop" neboli smyčka je silniční okruh mezi úchvatnou přírodou Severního Vietnamu, který začíná ve městě Ha Giang. Jeho severní část se přibližuje čínské hranici, silnice se klikatí mezi vápencovými horami a na okruhu samotném je nespočet dechberoucích výhledů a vyhlídek. Dalším bonusem jsou domorodé části vesniček kmene Dao a stylových ubytování v homestayích. Zní to jako okruh plný zážitků. Mnoho lidí považuje okruh "Ha Giang Loop" za jeden z nejkrásnějších turistických cílů Vietnamu. My se rozhodneme pro projetí jeho severní části, poté se odkloníme směrem na jih podél čínských hranic do města "Cao Bang".
Jakmile člověk sjede z hor, pocítí to. I když není úplně jasno, vedro je nechutné a po obědě je znát únava z dlouhé cesty. Odpoledne úspěšně dorazíme do města Ha Giang, na potřetí bydlíme v pěkném čistém a světlém pokoji. Zážitkem a odměnou je pro nás večerní zastávka na "Bia Hoi" aneb točeném místním pivu v lokální venkovní hospůdce. Stěží jsme se narvali ke stolečku do přecpaného podniku pouze místními. Lokálové nás zdraví, někdo si s námi i přiťukne a chlapi vedle od stolu nám nabízí místní pochutiny k pivu v podobě zabalených válečků masa s pálivou omáčku.
Je tu ráno, snídáme v našem hostelu, v klidu se sbalíme a vyjedeme. Je po dešti a pěkné dusno. Opouštíme město Ha Giang a vrháme se do kopců. Příroda je krásná, svěží a s minimálním provozem. Zastavujeme na překrasné vyhlídce s kavárnou "Heaven Gate coffee", droníme, fotíme a taky si samozřejmě objednáme kávu. Sjedeme už jen pár kilometrů do vesnice "Tam Son" a hledáme vhodné místo k obědu, když v tom na nás mává místní žena a tak zastavujeme. Pochutnáme si na jídle, paní je velmi milá a ještě nás napakuje banány. Z vesnice sjedeme do polí, kde hledáme náš homestay. Přivítá nás milá paní kmene Dao ve stylovém kroji a vede nás do našeho miniaturního dřevěného pokojíku v prvním patře domu. Přízemní dům je hliněný a skromných poměrů, ale širokoúhlá televize nesmí chybět. Překvapuje mě, jak má paní na místní poměry velkou, ale hlavně čistou koupelnu s teplou vodou. Odpoledne zajedeme na vyhlídku, odkud se kocháme výhledem na dva téměř identické zelené kopečky zvané "Fairy mountain", droníme, fotíme, bože, je to tady tak krásný. Na kávičku, na trh, hlava pečeného psa na stole, na večeři a hurá domů cestou mezi rýžovými polemi a lesy.
Bohužel se nám oběma v noci nedařilo téměř spát a tak jsme na sebe na ranní snídani koukali jako dva soptíci. Není nač čekat a tak vyjíždíme o dům dál. Čeká nás krátký přesun do města "Yen Minh", bydlíme ve stylovém kameno hliněném domě, užijeme si fajn odpoledne a hlavně se v noci krásně vyspíme.
Jóga na verandě, "Bánh mi" s vajíčkem na ulici, káva a vyjíždíme. Opět nás čeká kratší přesun, měníme olej, stav silnice je všelijaký a my začínáme stoupat. Beru kamerku do ruky a točím. Blížíme se k jednomu z mnoha nejkrásnějších míst aneb průsmyku mezi kopci zvaném "Tham Ma Slope", parkujeme u vyhlídky a jen tak zíráme. Tohle je nádhera všech nádher. Po pořádné kochačce pokračujeme v jízdě dál. Užívám si cestu ze sedadla spolujezdce jako nikdy. Dneska bydlíme v mini vesnici "Ma Le", do ubytování aneb stylového 200 let starého homestaye přijíždíme úzkou cestou. Míjíme sousedský dům, jeho dvorek se psy, telátkem a na druhé straně s pár bůvoli pod stříškou. Klid. Docela dlouho čekáme na recepčního, bydlíme v hodně tmavém kamenném pokoji, všude jsou pavučiny a jinak je prd vidět. Odpoledne zajedeme na vyhlídku, která se nachází blízko čínské hranice, užijeme si krásný výhled a kávu. Večer si vychutnáme romatnickou večeři. Čistota ubytování je hodně slabá. Já se moc nevyspím, jsme trochu "vyuzení", jelikož ve zdech jsou díry a sousedi pálili bordel a všechen kouř šel k nám do pokoje.
Ráno se sejdeme u snídaně, táhne ze mě kouř, jako kdybych celou noc proseděla u ohně a nebo se chvíli udila v komíně krbu. Snídáme palačinky, popíjíme čaj a na terase pozorujeme slabý deštík. Do této chvíle jsme měli štěstí a nepršelo nám. Sledujeme radar, sbalíme se a vyjedeme. Čeká nás několik vyhlídek. Bohužel docela leje. Zastavíme u první kavárny, zahříváme se kávou, konverzujeme s dalšími jezdci na "Loopu" a čekáme, až to nejhorší přestane. Přejíždíme tak masivní hory, až se mi z toho tají dech. Najednou si uvědomuji, jak jsme jako lidé oproti přírodě malí páni. Stavíme na okraji silnice a koukáme z obrovské výšky na krásnou řeku dole pod námi. Zastavujeme u další kavárny a užíváme si opět jiný výhled. Tohle je další z těch nějhezčích míst, kde jsem kdy v životě byla. Prší. Sjíždíme do ubytování u "Meo Vac" a zbytek dne si užijeme pohodičkou.
Dostali jsme od pár lidí tip, že na řece, na kterou jsme včera koukali, se dá pronajmout lodička, která nás vezme na vyjížďku. A tak se rozhodneme zůstat ještě jednu noc. Prší. Dost. Výborný Bánh Mi na ulici, káva v kavárně a čekáme, kdy přestane pršet. Nepřestalo. Tak jedeme na výlet lodičkou. Joo, miluju lodní výlety. Zaparkujeme motorku u místní kavárny a klesáme pěšky úzkou cestou mezi kukuřící k řece. Přestalo pršet. Za 200k dongů se 50 minut sami s kormidelníkem plavíme po řece. Jdu do kolen, my oba jdeme do kolen. Protože jsme na totálně úchvátném místě a kolem nás se tyčí obrovské skály a hory a ještě zelenější příroda. Parádní a pohodový deštivý den s úžasným zážitkem.
Ráno nás paní domácí pozvala na snídani, čeká nás hezky prostřený stůl a na něm nachystané tenké palačinky s mangovým džemem a kávou. Mňam. Stále prší. Nicméně se sbalíme a v dešti vyrazíme do další destinace jménem "Bao Lac", která už neleží na okruhu Ha Giang Loop. Z vesnice stoupáme do mraků, prší a není vidět. Naštěstí nic netrvá věčně, mlha opadne, déšť ustane a my dojedeme do nového ubytka. Sušíme oblečení a po kávě a večeři spíme jak miminka.
Budí nás sluníčko, všechno oblečení je naštěstí suché a po snídani osedláváme naší MOHOmoto na další přesun. Hned za městem nás čeká prudké stoupání, šílená silnice a krásná příroda. Dnešních 100 km bude výživných. Blížíme se k zajímavému průsmyku "Me Mia Pass", kde se silnice klikatí několikrát doleva a doprava a doleva a doprava a stále dokola. Trochu se nám motá hlava, jsme konečně nahoře a zastavujeme. Doporučuji shlédnout tento ďábelský průsmyk na našem videu. Šílená silnice pokračuje a my se domluvíme, že v dalším "městě" zastavíme na kávu. Města jsou značená na patnících. Přijedeme ale do vesnice s jedním krámem a jedním místem k jídlu. Paní vysvětlíme, že si dáme kávu a nechá nám překapat asi 2,5 deci. Káva je skvělá a bonusem k tomu je celá plechovka salka. Pokračujeme a jsme rádi, když konečně dorazíme do města "Cao Bang". Máme krásné prostorné ubytování a k dispozici krásnou zahrádku s posezením. Vypereme prádlo, koupíme si výtečnou roládu a večer zajedeme na skvělé nudle.
Tak krásně se spalo. HO jede pro snídani, chillujeme na zahrádce a v 10h se balíme na výlet. Jedeme do okolních vesnic, kde se vyrábí vonné tyčinky a nože. Máme štěstí, vidíme místní ženy i muže při práci. Po obědě zajedeme k jezeru, které je trochu zklamáním. Večer si užíváme masáž.
Čeká nás 80km přesun na hranice s Čínou do malé vesnice "Dam Thuy", kde se ubytujeme v obrovském homestayi u stařenky. Odpolední program je jasný, přesouváme se pár kilometrů k vodopádům "Thác Bán Gioc", které leží z poloviny na Vietnamské straně a z poloviny na Čínské. Parkujeme motorku, platíme vstupné a procházíme do areálu. Bože, už je vidíme v dálce. Dechberoucí okamžik. Nádhera. Aby toho nebylo málo, šplháme se ještě na protější kopec do pagody, odkud je překrásný výhled na toto kouzelné místo. Někdy slova nestačí a tak se raději mrkněte na video.
Ano, za nás je "Ha Giang Loop" jedním z nejhezčích míst Vietnamu. Hola hola, moře volá.
Odkaz na fotky: https://mohonacestach.rajce.idnes.cz/Ha_Giang_Loop/
Jméno: Moho Heslo: 123
Odkaz na video "Ha Giang Loop": https://youtu.be/ontIYJnqmww
Odkaz na video vodopády "Thác Bán Gioc": https://youtu.be/53_U1zTl1l4